Filozofie zrcadel

Zrcadlo je jedním z prvních výrobků, které jsem vytvořila ve tvaru kruhu. Pro mě ale není jen krásným interiérovým doplňkem. Je symbolem osobního růstu a připomínkou toho, že než začneme soudit druhé, měli bychom se nejprve podívat sami na sebe.

Žijeme ve světě, ve kterém je snadné ukazovat na druhé, kritizovat jejich chování, vzhled nebo postoje. Zrcadlo mi proto připomíná jednoduchou otázku: Jak se chovám já? Co mohu změnit u sebe?

 Nikdo z nás nechodí v botách toho druhého. Neznáme jeho dětství, výchovu, zkušenosti ani okolnosti, které ho utvářely. Nevíme, co všechno si člověk nese v sobě a co ho přivedlo právě tam, kde dnes stojí. Každému z nás byl dán jiný základ života, jiné vlastnosti, možnosti i cesta, po které kráčí. 

Věřím v Boha a vnímám, že mnoho toho, o čem dnes mluví psychologie nebo filozofie, nachází svůj hlubší základ také v duchovním světě. Každý obor používá svůj vlastní jazyk, ale často se dotýkají podobných témat – sebepoznání, odpovědnosti za vlastní jednání, respektu k druhým a cesty, kterou každý z nás životem prochází. 

Život je cesta každého z nás. Každý kráčí jinou cestou a prostřednictvím ní poznává své vlastní životní lekce. To, co je pro jednoho samozřejmé, může být pro druhého velkou výzvou. A právě proto se snažím více chápat a méně soudit. 

Možná právě proto má pro mě zrcadlo tak hluboký význam. Nejen ukázat svůj odraz, ale na chvíli se zastavit, podívat se na sebe a zamyslet se také nad tím, co se odehrává uvnitř. 

Proto pro mě není zrcadlo jen dekorací. Je každodenní připomínkou osobního růstu, pokory, respektu a toho, že každý člověk má svou vlastní cestu.